David Edwards
Asijské země, včetně Vietnamu, Singapuru, Thajska a dalších, aktivně prosazují své právní rámce k regulaci odvětví kryptoměn. Tento trend staví Asii jako slibné centrum pro digitální aktiva v roce 2025.
Několik zemí v regionu, jako je Malajsie, Thajsko, Japonsko, Jižní Korea a Vietnam, zavedlo nebo aktualizovalo zásady týkající se kryptoměn. Zejména Hongkong a Singapur jsou hlavními představiteli, kteří zavádějí komplexní předpisy, které podporují inovace a zároveň zajišťují ochranu investorů.
Vietnam zrychlil své úsilí s cílem dokončit svůj právní rámec do března 2025. Vláda nařídila ministerstvu financí, aby do 13. března 2025 dokončilo pilotní řešení pro virtuální a tokenizovaná aktiva.
Singapur zůstává v popředí, singapurský monetární úřad (MAS) nedávno udělil 30 společnostem licenci „Major Payment Institution—MPI“ pro digitální platební tokeny. Tento strategický krok vyvažuje technologické inovace s regulačním dohledem a zajišťuje bezpečný kryptoekosystém.
Hongkong také rozšířil svůj licenční rámec vydáním 10 „licencí platformy pro obchodování s virtuálními aktivy“. Po regulačních změnách v roce 2023 převzala Komise pro cenné papíry a futures (SFC) odpovědnost za prověřování a licencování krypto burz. Země nedávno schválila čtyři nové burzy, čímž urychlila svou pozici jurisdikce přátelské ke kryptoměnám.
Thajsko mezitím schválilo domácí obchodování s USDT, což je krok, který by měl zvýšit likviditu na trzích s digitálními aktivy. Nové předpisy zaměřené na zvýšení flexibility pro podniky s digitálními aktivy vstoupí v platnost 16. března 2025.
Rostoucí vliv Asie na přijímání a vývoj kryptoměn
Asie se ukázala jako dominantní síla v kryptoprostoru s významným podílem vývojářů blockchainu a vysokou mírou přijetí kryptoměn.
Podle Electric Capital nyní Asie vede v podílu na developerském trhu a předstihla Severní Ameriku, která se propadla na třetí místo. Zatímco Spojené státy stále tvoří 19 % vývojářů kryptoměn, jde o prudký pokles z 38 % v roce 2015.
Data Triple-A odhalují, že několik asijských národů patří mezi globální lídry ve vlastnictví kryptoměn. Na prvním místě žebříčku je Singapur, následovaný Thajskem, Vietnamem, Malajsií a Hongkongem.
I přes rychlý pokrok některým asijským zemím stále chybí jednotný regulační rámec. Tato regulační roztříštěnost vytváří překážky pro přeshraniční spolupráci a zvyšuje riziko nezákonných činností, jako je praní špinavých peněz.
Dobře definovaná právní struktura by do regionu přilákala více globálních firem. Přemístění ústředí Tetheru do El Salvadoru podtrhuje důležitost jasných regulačních politik při čerpání velkých kryptopodniků.
Přísné předpisy však mohou představovat problémy i pro menší nebo méně transparentní projekty. Kontroverzní podniky jako Pi Network (PI), kritizované generálním ředitelem Bybit Benem Zhouem jako „nebezpečnější než meme coiny“, zdůrazňují potřebu náležité péče. Singapurský ministr vnitra také varoval občany před riziky spojenými s investicemi do kryptoměn.
Pokud bude Asie pokračovat v této trajektorii, mohla by překonat Spojené státy a Evropu a stát se předním světovým centrem kryptoměn, poháněným progresivními regulacemi a dynamickým ekosystémem digitálních aktiv.
