
Asijské země, včetně Vietnamu, Singapuru, Thajska a dalších, aktivně rozvíjejí své právní rámce pro regulaci kryptoměnového průmyslu. Tento trend staví Asii do role slibného centra pro digitální aktiva v roce 2025.
Několik zemí v regionu, jako je Malajsie, Thajsko, Japonsko, Jižní Korea a Vietnam, zavedlo nebo aktualizovalo zásady týkající se kryptoměn. Zejména Hongkong a Singapur jsou v tomto ohledu v čele a zavádějí komplexní předpisy, které podporují inovace a zároveň zajišťují ochranu investorů.
Vietnam zrychlil své úsilí s cílem dokončit svůj právní rámec do března 2025. Vláda nařídila ministerstvu financí, aby do 13. března 2025 dokončilo pilotní řešení pro virtuální a tokenizovaná aktiva.
Singapur zůstává v popředí, přičemž Singapurský měnový úřad (MAS) nedávno udělil 30 společnostem licenci „Major Payment Institution – MPI“ pro digitální platební tokeny. Tento strategický krok vyvažuje technologické inovace s regulačním dohledem a zajišťuje bezpečný krypto ekosystém.
Hongkong také rozšířil svůj licenční rámec a vydal 10 „licencí pro platformu pro obchodování s virtuálními aktivy“. Po regulačních změnách v roce 2023 převzala Komise pro cenné papíry a futures (SFC) odpovědnost za prověřování a licencování kryptoměnových burz. Země nedávno schválila čtyři nové burzy, čímž upevnila svou pozici jurisdikce přátelské ke kryptoměnám.
Thajsko mezitím schválilo domácí obchodování s USDT, což by mělo zvýšit likviditu na jeho trzích s digitálními aktivy. Nová nařízení zaměřená na zvýšení flexibility pro podniky v oblasti digitálních aktiv vstoupí v platnost 16. března 2025.
Rostoucí vliv Asie na přijetí a rozvoj kryptoměn
Asie se stala dominantní silou v kryptoměnovém prostoru s významným podílem vývojářů blockchainu a vysokou mírou přijetí kryptoměn.
Podle společnosti Electric Capital nyní Asie vede na trhu s vývojáři a překonává Severní Ameriku, která klesla na třetí místo. Spojené státy sice stále tvoří 19 % vývojářů kryptoměn, ale oproti 38 % v roce 2015 se jedná o prudký pokles.
Data z žebříčku Triple-A ukazují, že mezi světovými lídry ve vlastnictví kryptoměn je několik asijských zemí. Na prvním místě je Singapur, následovaný Thajskem, Vietnamem, Malajsií a Hongkongem.
Navzdory rychlému pokroku některé asijské země stále nemají jednotný regulační rámec. Tato roztříštěnost předpisů vytváří překážky pro přeshraniční spolupráci a zvyšuje riziko nezákonných aktivit, jako je praní špinavých peněz.
Dobře definovaná právní struktura by do regionu přilákala více globálních firem. Přesunutí sídla společnosti Tether do Salvadoru podtrhuje důležitost jasných regulačních politik pro přilákání velkých kryptoměnových podniků.
Přísné regulace však mohou představovat výzvy i pro menší nebo méně transparentní projekty. Kontroverzní podniky, jako je Pi Network (PI), které generální ředitel společnosti Bybit Ben Zhou kritizoval jako „nebezpečnější než meme coiny“, zdůrazňují potřebu náležité péče. Singapurský ministr vnitra také varoval občany před riziky spojenými s investicemi do kryptoměn.
Pokud bude Asie pokračovat v této trajektorii, mohla by předběhnout Spojené státy a Evropu a stát se předním světovým centrem kryptoměn, poháněným progresivními regulacemi a dynamickým ekosystémem digitálních aktiv.







